Milý synu, znovu tě požehnávám Marcos. Jsem vonná strom Pána. Pro všechny mám ovoce Míru, Milosti a Spásy. Pro všechny vyzařuju vůni svých květů a všem nabízím ochutnat ovoce mé ctností. Já jsem tvůj otec a musíš přijít ke mně, aby se tvé milující duše nasytily.
Kdožkoli snědl z mojích plodů nebude hladovět, neboť pocházejí ze semene Pána, ze semene lásky.
Kdožkoli mě poprosí o některý z mých plodů, pokud mě prosí s vážností, neodepřu mu to!
Kdožkoli přijde ke mně bude vždy nasycen a pro všechny nemoci duše jsem léčivý strom, který všem nabízí lék, který uzdravuje, obnovuje a oživuje nemocnou duši.
Z mé koruny vyjde prostředek proti všem vaším duchovním nemožím. Proti všechna vášmu duchovní bídě pro vás vyjde lék.
Prává zbožnost ke mně spočívá v napodobování. Duše, která mě nenapodobuje, není mojím pravým zbožněncem. Duše, která je opravdu Můj zbožněnec, napodobuji mé úplné sebeoddání Bohu.
V dvanácti letech jsem se mu úplně věnoval, slibujíc cudnost a darující Pánovi svou svobodu, vůli, tělo, duši s všemi jejími silami. A duše, která je Můj pravý zbožněnec, ten, který opravdu mým synem je, udělá totéž.
Žil jsem v úplném sebeoddání, podřízenosti a zasvěcení Pánu od dvanácti let a ještě předtím ho miloval a chtěl být vším jeho.
Duše, která je opravdu Můj zbožněnec, napodobuji mě! Dává se úplně Pánovi, dá se mu s všechny své síly, dává svou svobodu především, aby Pán mohl nad ní disponovat jak chce.
Od té doby duše již nemá vlastní vůli. Nedělá to, co chce, dělá jen to, co chce Bůh. Nevybírá si tu či onu cestu, tento nebo onen způsob života. Udělá to, co chce Bůh.
Udělá to, co jí Bůh řekne. Pravá zbožnost ke mně je deska spásy, kterou Bůh uděluje pouze těm, koho chce zachránit a kteří jsou již předurčeni k nebi. Zbožnost ke Mně je udělena jen těm duším, nad kterými má Bůh záměr spásy. Marcos mír. Požehnávám ti i všem, kdo přišli s tebou modlit se a kteří tě milují upřímně".