Děti moje, během tohoto postního období někteří nosí kříž, který se stává stále těžším, a jen modlitbou budou schopni ho unést a udržet svou víru.
Tito lidé jsou napadáni těmi, kteří chtějí ovládnout vše, těmi, kteří od nich chtějí dělat pouze to, co oni myslí, těmi, kdo nedokážou tolerovat nesouhlas, těmi, kdo chtějí, aby se jejich sousedé měnili, ale sami nechtějí změnit.
Také tito lidé, kteří si myslí, že jsou nad vším, musí pochopit, že nemohou požadovat transformaci svého souseda, pokud oni sami není ochotni přijmout svou vlastní transformaci.
Ano, chtějí změnu druhých bez toho, aby opravili své vlastní nedostatky.
Rádí ostatním, ale sami nechtějí přijmout radu. Znepokojuje je vidět jiné lidi žít ve svobodě a milovat se okolo nich, a nemohou snést, když nejsou na prvním místě.
Chtějí ostatní vázat k jejich vlastním pravidlům a sami nechtějí trpět nejmenším nepříjemností.
Bůh nevytvořil dokonalého člověka; žádné stvoření Boží není bez chyby, žádný není soběstačný, žádný není dost moudrý na to, aby si chtěl stanovit vlastní pravidla.
Lidé musí naučit se tolerovat navzájem, přijímat své rozdíly; musí být schopni přijmout ostatní bez toho, aby je soudili, ponížovali je při každé příležitosti a někdy vůči nim nechovávali nenávist; neboť v nepříznivých okolnostech lze rozeznat člověka podle jeho ctností, protože teprve tehdy odhalí svou pravou podstatu.
Já, Marie, Matka křesťanské milosti, hluboce trpím nad chováním některých v tomto oratoři; proto říkám těm, kteří jsou moji dětmi, stejně jako ostatní, aby si prohlédli své životy, uznali své chyby, přestali se snažit ovládat všechen svět, poslouchali ostatní a přestali si říkat, že oni sami vždycky mají pravdu.
Toto je moje zpráva na tento večer.
Nechť tuto zprávu rozvažují ti, komu se to týká, aby si přišli za své, než pro ně bude příliš pozdě.
Marie, Matka křesťanské milosti.